Americké bankovnictví a finančnictví se před čtrnácti dny dočkalo velké události. Kongres po šedesáti šesti letech zrušil hlavní zásady Glass-Steagalova zákona. Zákon byl tím nejdůležitějším, co odlišuje americké bankovnictví a finanční služby od bankovnictví evropského, respektive od bankovnictví a finančnictví, jak je známo všude jinde na světě. Evropa a zbytek světa (jisté odlišnosti má také Japonsko) dobře zná tzv. univerzální bankovnictví. Jedna finanční instituce smí nejen zastřešovat aktivity klasických služeb komerčního bankovnictví, tedy správu a shromažďování vkladů a poskytování úvěrů, může také poskytovat pojištění a služby investičního bankovnictví - správu portfolia, uvádění akcií a dluhopisů na trh, obchody na kapitálových trzích. V USA bylo od roku 1933 spojování těchto aktivit zakázáno zákonem. Ten nesl jméno dvou senátorů, kteří ho neúnavně prosazovali a byli nakonec úspěšní. Na této normě je nejzajímavější to, že se o její novelizaci či zrušení mezi americkými zákonodárci vedou diskuse již dvacet pět let a o jejím zrušení se hlasovalo již dvanáctkrát. Zastánci jejího zrušení zatím vždycky prohráli, a právě proto můžeme nazvat zrušení aktu revolucí či zemětřesením.
Kam vedou dobré úmysly
Jak je v historii zvykem, cesta k přijetí zákona, který většina odborníků již dávno považovala za špatný, byla dlážděna dobrým úmyslem: chránit občana před podvodníky, hazardéry a finančními spekulanty. Ne všichni jsou ale přesvědčeni, že šlo o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
