Češi, Poláci, Maďaři a Slovinci by nám brali místa, a proto nesmějí mít hned po vstupu do Evropské unie volný přístup k práci. Tento slogan hlásal předák druhé nejsilnější rakouské strany Jörg Haider během své úspěšné volební kampaně. Naposledy z něj 26. října na mimořádném partajním sjezdu udělal jednu z podmínek svého vstupu do vlády. O obavách Rakušanů - ale i Němců - z levné pracovní síly z Východu se mluví už dlouho. Haider je však první západní politik, který řekl i konkrétní číslo: zákaz práce by měl platit deset let. „Nelze to podceňovat jen proto, že to říká Haider. Stejně radikální jsou i odbory a hospodářská komora a na dočasném omezení pohybu pracovních sil se shodují v podstatě všechny politické strany,“ varuje ekonom Jan Stankovsky z Rakouského ústavu pro hospodářský výzkum WIFO. To však ještě neznamená, že si Rakušané tento zákaz v evropské patnáctce prosadí. „Vyjednávání budou dramatická. Rakušané si ještě pamatují, kolik měli požadavků při svém vlastním vstupu, a nakonec museli z výjimek hodně slevit,“ připouští Stankovsky.
Pozor na jižany
Z čeho mají Rakušané strach, když dnes jejich nezaměstnanost dosahuje podle údajů Evropské komise pouhých 4,4 procenta? Tamní občany vyděsilo, když se krátce po vstupu do EU tato tradiční cifra zdvojnásobila. Padly totiž zábrany proti „cizincům“ z ostatních členských zemí EU, a ti využili svého práva na přístup k práci za stejných podmínek jako Rakušané. Z vídeňských politiků se proto nyní jen…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
