S inflací se nesetkáváme jen v ekonomice, ale i v řadě jiných oborů lidské činnosti. Vezměme si například sémantiku. Slova, která měla dříve zcela jednoznačný význam, se dnes s pomocí jemných významových posunů používají i v podstatně jiných a širších souvislostech. Nemá velký smysl proti spontánním jazykovým trendům bojovat - jazyk nelze spoutat zákonem, byť se o to některé vlády snaží. Můžeme ale upozorňovat na to, jak se s inflací významu některých slov vytrácí i hlavní smysl jejich původní výstrahy.
Nelze držet monopol
V srpnu vyšel v deníku The Jerusalem Post článek Davida Newmana s titulem „Vyvolený lid?“. Autor si v něm všímá dvou věcí. Za prvé: Izrael, který se ještě v 50. a 60. letech prezentoval jako stát ve všech ohledech unikátní, podléhá globalizaci - stává se čím dál normálnější zemí se vším, co to obnáší. Imigranti už nejsou pouze ceněným fundamentem státu, ale spíše prostými přistěhovalci jako jinde na světě. Kibucy se mění ze vzorných kolektivistických zemědělských družstev v prosperující byznys orientovaný na průmysl. Hospodářství, dříve do značné míry socialistické, se rozsáhle privatizuje. Za druhé: globalizace coby vzájemná výměna technologií, zkušeností a dovedností se týká i výraziva. Podobně jako si Izrael „vypůjčil“ privatizaci, si jiné národy „vypůjčily“ termíny holocaust, ghetto či diaspora. Některým Izraelcům se to sice nelíbí, ale Newman říká zhruba toto: v dnešním propojeném světě není možné tyto pojmy monopolizovat…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
