Hospodářskou recesi způsobily nejen zásadní chyby v hospodářských politikách vlád minulých či současných, nepříliš úspěšná privatizace, neochota bank půjčovat či nezájem zahraničního kapitálu. Mezi důvody bývá často uváděn i příliš vysoký kurz koruny. Kdyby naše měna oslabila, bylo by to přece výhodné pro všechny vývozce - pro ty v potížích, jako jsou ocelárny nebo producenti uhlí, ale i pro úspěšné firmy, jako je například Škoda Auto,. Kdyby byla koruna vůči euru či dolaru o deset či dvacet procent slabší než nyní, byla by podle entuziastických zastánců této teorie současná recese i nezaměstnanost daleko méně bolestná. Slabší korunu by rád viděl nový ministr financí Pavel Mertlík, mluví o ní česko-americký ekonom Jan Švejnar, za korunu, která by dlouhodobě reprezentovala zájmy exportérů, se staví známý americký ekonom Jeffrey Sachs.
Proč a pro koho
Zdá se to být jednoduché. Centrální banka mávne kouzelným proutkem, koruna bude o fous slabší a všem bude dobře. Než se podíváme, zda je něco takového vůbec možné, je třeba zdůraznit, že slabší koruna není v zájmu všech. Proti zájmům vývozců stojí zájmy dovozců, kteří pochopitelně ve svobodném systému nemohou mít status druhořadých občanů či protispolečenských živlů. Jejich zájem na silnější koruně je stejně legitimní jako zájem vývozců na koruně slabší. Vývozci mohou ovšem argumentovat sociálními aspekty, že právě oni vytvářejí více pracovních míst. Jednotlivé podniky ovšem většinou nejsou pouze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
