K oblíbeným tématům intelektuálních debat patří žehrání na všeobecný úpadek. Za viníka zkázy bývá často označováno propojení tržních mechanismů s masovými médii, která získala rozšířením televize nevídaný vliv: veřejnost je prý cynicky manipulována všeprostupující reklamou, která se stává základním hybatelem světa a strhává jej k jisté katastrofě. Z tohoto hlediska by David MacKenzie Ogilvy, který zemřel předminulý týden ve věku 88 let ve svém francouzském zámečku Touffou, patřil k nejtemnějším postavám druhé poloviny století. Právě on je totiž pokládán za otce nejdůležitějších zásad a strategií moderní reklamy. Až do svých osmatřiceti let Ogilvy ničím nevynikal. Narodil se roku 1911 v anglickém Surrey; měl štěstí, že získal stipendium na Oxfordu, a smůlu, že jej po dvou letech vyhodili, sám říkal, že pro lenost. Prošel pak řadou povolání. Ve Francii se snažil uchytit jako kuchař, v Anglii prodával kamna a roku 1938 přesídlil do USA. Zrzavý Brit s kousavým humorem, který nectil žádné autority, tu získal řadu přátel. Za války působil v britské tajné službě a poté několik let pěstoval tabák na farmě v Pensylvánii, což jej nesmírně nudilo. Spolehl se proto na svou nápaditost a roku 1948 si v New Yorku otevřel malou agenturu na vymýšlení reklamních textů. Během deseti let se z ní stal velký podnik, který ve svém oboru patřil k nejrespektovanějším. Ogilvy rozhodně netrpěl přehnanou skromností a často prohlašoval, že sám vymyslel nejúspěšnější reklamní slogany na světě.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
