TOMÁŠ HOLUB (1967) se narodil v Červeném Kostelci. Vystudoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultě v Litoměřicích, v roce 1993 byl vysvěcen na kněze a ustanoven duchovním v Kutné Hoře. Po třech letech přijal nabídku Armády ČR stát se vojenským kaplanem, po výcviku odletěl v srpnu 1996 s českou vojenskou jednotkou sil IFOR na osm měsíců do Bosny. Po návratu pracoval jako poradce náměstkyně ministra obrany pro duchovní službu v armádě a jako vojenský kaplan 4. brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě. V listopadu 1998 byl jmenován hlavním kaplanem Armády ČR, má hodnost poručíka.
V roce 1996 jste se stal prvním vojenským kaplanem u nás. Jaký jste měl v té době vztah k vojsku?
Smíšený. Měl jsem za sebou komunistickou vojenskou službu u spojařů. Jako student teologie jsem byl trochu exot a podezřelý element, v prvním roce jsme si užili i dost šikany. Nabídku jsem ale přijal jako výzvu - vstoupit do vojska a vytvořit v něm novou službu, která by byla smysluplná a pomáhala lidem, mi přišlo důležité. Navíc jsem věděl, že půjdu do Bosny, do profesionální jednotky, která se vyhne domácím třenicím a stojatým vodám.
Jak vás vojáci v Bosně přijali?
S nedůvěrou a se zvědavostí. Padaly nejrůznější vtipy: co tady bude ten černoprdelník dělat, kde má skládací oltář, kolik mešního vína vyveze a podobně. Já jsem ale, myslím, získal hned na začátku body tím, že jsem vypadal úplně jinak, než jak si vojenského…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
