Severoitalské Benátky jsou fantasticky krásné historické město, které je však v moderní době spíše symbolem zašlé slávy, nasládlé degenerace a úpadku. Zdá se, že symbolicky méně vhodné místo bychom pro výstavu současného umění v Evropě asi stěží hledali. Přesto je právě benátské bienále jednou z nejvýznamnějších světových přehlídek aktuálního umění, které svým letošním 48. pokračováním navazuje na více než stoletou tradici. Od kubistické revoluce v prvním desetiletí tohoto století až po konceptuální umění let šedesátých opsalo umění neuvěřitelně strmou křivku, ve které se samotná definice toho, co je to výtvarné umění, natolik rozevřela, až přestala být pro velkou část společnosti srozumitelnou. Výtvarný umělec, který měl ještě v minulém století jasné a respektované společenské postavení, je dnes často i samotnou intelektuální elitou nahlížen jako podivín zabývající se nepochopitelnou činností.
Tetování od Slováků
Zvláště v dnešních Čechách je publikum se zájmem o současné výtvarné umění je minimální. Nemůžeme se pak divit, že jsou v tisku jako významní umělci prezentováni i Karel Gott a Kristián Kodet, a to s poukazem na finanční úspěch jako na zásadní hodnotové měřítko. Není to jen chyba novinových redaktorů, ale často k tomu svou hermetičností přispívá i samotné umění. Vysvětlit zásadní kvalitativní rozdíl mezi obrazem mediálně provařeného Kristiána Kodeta a veřejnosti téměř neznámého Milana Grygara je oříšek, na kterém by si vylámal zuby…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
