Africký národní kongres (ANC) drtivě zvítězil, ale zřejmě nedosáhl dvoutřetinové většiny, která by mu umožnila ústavní změny oficiální výsledky nejsou k dispozici). Takto lze nejstručněji komentovat výsledek voleb z minulé středy, teprve druhých svobodných v dějinách nejrozvinutější země černého kontinentu. Tyto volby navíc znamenaly i jakýsi „politický nekrolog“ Nelsona Mandely, který se po nich stáhne na odpočinek. Podívejme se, co volbám předcházelo.
Pryč od apartheidu
V 90. letech prodělala Jižní Afrika velké změny. Odstraněním rasové segregace známé pod afrikánským výrazem apartheid a zavedením fungujících mechanismů plurality se Jihoafrická republika znovu zařadila mezi demokratické země. Navázala zpřetrhané svazky s ostatním světem, který ji izoloval zavedením hospodářských sankcí a vyloučením z členství ve světových organizacích včetně sportovních.Rychlý, ale hlavně nekrvavý přechod k demokracii byl v roce 1993 oceněn společným udělením Nobelovy ceny míru poslednímu bělošskému prezidentovi F. W. de Klerkovi a Nelsonu Mandelovi, dlouholetému politickému vězni a předsedovi po tři desetiletí zakázaného ANC. Nenaplnily se obavy, že černošská většina „zažene bělošské obyvatelstvo do moře“, jak dlouho hlásala hesla některých radikálních uskupení bojujících proti režimu apartheidu. Během čtyř let se naopak podařilo dosáhnout shody ohledně nové prozatímní ústavy a v roce 1994 vyhlásit první svobodné, demokratické a nerasové volby.Ty proběhly pod…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
