Americká ekonomika, jejíž vývoj je pro zbytek světa - ať chceme nebo nechceme - klíčový, zažila v posledních dvou týdnech dvě důležité události. První byla rezignace amerického ministra financí (secretary of treasury) Roberta Rubina. O tom, že chce odejít z vlády a opět působit v soukromém sektoru, mluvil sám Rubin již delší dobu. Nejde tedy o nějaké zásadní rozpory s prezidentem či dalšími členy vlády. Událostí číslo dvě se staly nově uveřejněné údaje o vývoji americké inflace, které naznačují, že pomalu zapomínaný démon nemusí být tak úplně mrtev a že americká centrální banka možná bude muset brzy přitvrdit svoji měnovou politiku.
Druhý po Greenspanovi
Robert Rubin, bankéř s dlouholetou zkušeností na Wall Streetu (před nástupem do vládní funkce byl ředitelem jedné z nejvýznamnějších amerických investičních bank Goldman Sachs), působil na špici Clintonovy administrativy šest let. Po šéfovi americké centrální banky Alanu Greenspanovi, který bývá považován za nevlivnějšího muže světové ekonomiky, byl tedy po dlouhou dobu druhým nejvýznamnějším mužem americké vlády (v širším slova smyslu), jehož slovo a rozhodnutí měly na americkou a světovou ekonomiku mimořádný vliv. Zmíněných šest let ekonomické a rozpočtové politiky pod jeho vedením bylo pro USA zároveň obdobím nepřerušené ekonomické prosperity, závratného růstu cen akcií na burze a znovuobjeveného optimismu a sebevědomí. Proto se v okamžiku jeho odchodu objevily v novinových titulcích výrazy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
