Třetího června uplyne deset let od sobotní noci, v níž vojáci Čínské lidové osvobozenecké armády s tanky a obrněnými transportéry spustili v Pekingu střelbu do desetitisíců mladých lidí demonstrujících za svobodu. Výsledkem byl podle původních odhadů čínského Červeného kříže přes dva a půl tisíce mrtvých a další tisíce těžce zraněných. K nim postupně přibylo více než sto tisíc zatčených. Masakr na Náměstí nebeského klidu (Tchien-an-men) ukončil čínské jaro, na šest týdnů probuzené studentským demokratickým hnutím, a s ním na dlouhá léta naději na prosazení demokracie v nejlidnatější zemi světa.Jedním z tehdejších aktivistů byl i Šen Tchung, počátkem roku 1989 neznámý student biologie ve třetím ročníku univerzity v Pekingu, o dvanáct měsíců později osobnost roku v anketě týdeníku Newsweek, dnes doktorand na Bostonské univerzitě, a především prezident významné exilové organizace Demokracie pro Čínu (Democracy for China Fund, DCF) se sídlem nedaleko Bostonu, kde také Respekt se Šenem Tchungem o událostech kolem Tchien-an-men hovořil.
Závan svobody
Osmdesátá léta zaplavila Čínu na tamní poměry nezvyklým množstvím informací o okolním světě. V televizi se objevily americké filmy, do knihkupectví se dostaly i jiné než Maovy sebrané spisy, vznikl čínský rock a Michael Jackson se stal hvězdou tamních teenagerů. Neformální vůdce čínských komunistů Teng Siao-pching povolil ideologickou uzdu a inicioval ekonomickou reformu. Generace narozená na počátku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
