Ruský ministr obrany Igor Sergejev tvrdí, že Severoatlantická aliance plánovitě a vytrvale připravuje pozemní operaci v Kosovu. Představitelé NATO ovšem vytrvale říkají pravý opak. Mohlo by se tudíž zdát, že se ruský ministr a jeho tajné služby mýlí. Jenže mezi základními tezemi bojového řádu FM-100–5 pozemního vojska Spojených stát§ najdeme i tuto: „K principům vedení válečných operací patří především moment překvapení.“ Jinými slovy, pokud by Aliance pozemní operaci připravovala, neoznámila by to předem v tiskovém komuniké. Podle vojenských expertů je nejpravděpodobnějším termínem možného úderu doba od 15. května do 15. června. Pokud by Aliance zaútočila později, nesplnilo by to prý účel operace: rychlý návrat uprchlíků do míst, odkud byli vyhnáni. Hrozilo by, že se válka protáhne do podzimu, kdy počasí boje velmi komplikuje. Takže podle této teorie mají spojenci na případný útok proti Miloševičovým jednotkám v Kosovu už jen necelé tři týdny.
Speciální jednotky zahajují válku
Brněnská fakulta vojenského zpravodajství analyzovala průběh posledních lokálních válek (např. v Čečensku, Afghánistánu, Grenadě, na Falklandách atd.). Podle analytického týmu byly jednoznačně nejdůležitějším druhem vojska v moderních konflikech tzv. síly speciálního určení (např. průzkum, výsadkáři nebo jednotky rychlého nasazení) a nejmenší význam mělo klasické pozemní vojsko. Jedinou výjimku představuje čečenská válka: Rusové do ní nasadili klasickou pěchotu, a jak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
