Česká republika bude ve výrobě elektřiny soběstačná! S tímto hrdým vzkazem dorazil ministr průmyslu Miroslav Grégr na noční tiskovou konferenci po jednání vlády o dostavbě Temelína. Téměř roční snaha Tošovského a pak Zemanova kabinetu o nové posouzení nejdražší a nejzpochybňovanější stavby české historie skončila ve čtvrtek krátce po půlnoci. Výsledek je všeobecně známý: bez ohledu na vyznění expertní zprávy, podle které je Temelín zbytečný a jeho elektřina nepotřebná, dostali betonáři opět zelenou.
Když je dnes člověku dvacet
Výsledek hlasování potěšil především Václava Klause, a to nikoli jen jako zapáleného temelínského fanouška. V noci ze středy na čtvrtek totiž přestal být ve své odpovědnosti za miliardy utopené v halách zbytečného, drahého a z mezinárodního hlediska značně problematického kolosu sám.Přesto se od jara 1993, kdy o dostavbě Temelína hlasovala Klausova vláda, leccos změnilo. Před šesti lety proběhlo vládní rozhodování mimo zájem veřejnosti. Protesty několika sotva zletilých mládenců a dívek tehdy nikoho moc nezajímaly a většině obyvatelstva stačilo, že Klaus označil temelínskou elektřinu za naprosto nezbytnou. Ministři zvedli bez řečí jako jeden muž ruku pro, jen šéf životního prostředí František Benda se „zdržel“. Dnes je situace jiná: čtyřicet utracených miliard (které nás ale slibovanému termínu dokončení nepřiblížily ani o den), přesvědčovací akce občanských aktivistů a výsledky práce nezávislého týmu totiž postoj lidí i politiků k Temelínu notně změnily.Ve středu hlasovala vláda po bouřlivé rozpravě nejdříve o návrhu ministra Kužvarta na okamžité zastavení stavby. S tím souhlasilo šest členů vlády - kromě Kužvarta i ministři Bašta, Dostál, Kavan, Rychetský a Eduard Zeman. Pak přišel na řadu Grégrův návrh na bezpodmínečnou dostavbu elektrárny. Kromě výše uvedené šestice odpůrců elektrárny hlasovali proti i vicepremiéři Špidla a Mertlík.Pro energeticky těžkotonážní Grégrův plán se vyjádřilo především penzijní jádro Zemanova kabinetu: Peltrám (69), Grulich (67), Císař (70), Grégr (70), Motejl (67), Lánský (65). K nim se za mladší generaci přidal premiér Zeman (55), Svoboda (51), Fencl (57), Vetchý (50) a David (47). „Argumentům, že Temelín není potřeba, nevěřím,“ říká ministr Grulich. „My přece musíme postavit průmysl na nohy. A pak potřeba bude.“ Jeho kolega Egon Lánský jen za chůze rozčileně šermuje rukama: „O Temelínu se nebavím.“ Ministr David také neváhal: „Zajímají mě racionální argumenty, čísla, analýzy, a ne apely na svědomí, budoucí generace a ohledy na zahraničí.“ A ministr Fencl se zase „řídil zdravým rozumem. Teď už nám stačí utratit šestnáct miliard - a budeme mít nejlevnější energii na světě.“
Agent Gostatomnadzoru
Čím se vlastně povedlo dlouholetému a neúspěšnému řediteli krachující Desty Děčín přesvědčit většinu vládních kolegů? Zatímco představitel odpůrců stavby Kužvart stále před novináři omílal, že už neexistuje dobré řešení a vláda vybírá pouze ze „dvou špatných“, Grégr nepřipustil ani stín kritiky: při každé příležitosti všechny kolem ubezpečoval, jakým ternem dostavba Temelína pro české hospodářství je. Totéž až do loňského roku tvrdila i společnost ČEZ. Pak ale označila Tošovského vláda její údaje za nevěrohodné a navrhla sestavit komisi expertů, kteří by vypracovali nezávislou zprávu. Ta je hotová od letošního března a její závěry temelínskou idylu značně zpochybňují (viz Respekt č. 10/99). Jen stručně: ještě přinejmenším patnáct let nebudeme elektřinu z Temelína potřebovat a vývoz nadbytku přitom nebude - kulantně řečeno - snadný, neboť cena elektřiny z Temelína bude na hranici konkurenceschopnosti.O takto znějícím dokumentu ale vláda v březnu odmítla rozhodnout a vyzvala Grégra s Kužvartem k předložení vlastních zpráv. Grégr v té své posudek expertů zcela ignoroval a jen zopakoval staré argumenty společnosti ČEZ, kvůli jejichž nedůvěryhodnosti celé nezávislé přezkoumávání dostavby probíhalo. Takže se v Grégrově textu znovu dočteme mnohokrát vyvrácené lži o Temelínu coby nejlevnější a nejekologičtější elektrárně, bez níž se v příštím desetiletí neobejdeme. Pro ty, v nichž vzbuzuje hrůzu třeba ledabylost, s jakou temelínští stavitelé odflákli svary havarijního potrubí, nese Grégrova zpráva uklidňující zvěst: podle někdejších sovětských norem jsou podobné vady přípustné.
Co (pak) s ním
Co tedy dnes Temelín čeká? ČEZ musí na dokončení sehnat nikoli 16 miliard, jak říká Fencl, ale 30 miliard, jak tvrdí zpráva expertů. Velkým rizikem pro posunutí dostavby a zvýšení ceny (každý rok znamená podle expertů jen kvůli zdržení minimálně tři miliardy navíc) je ovšem rozhodnutí vrchního soudu, podle něhož si ČEZ musí sehnat posudek o vlivu jedné z jeho temelínských staveb na životní prostředí. Podle odborníků může takový proces trvat až čtyři roky, přitom dnes aktivisté hrozí dalšími žalobami.Pokud bude Temelín přece jen zdárně dostavěn, musí ČEZ vyřešit otázku, co s jeho elektřinou. Vláda se v tomto směru spokojila s konstatováním převzatým od energetické lobby, že polovinu spolkne budoucí dravá česká ekonomika a polovina se vyveze. Expertní zpráva ale takový scénář prakticky vylučuje. (Právě tyto ničím nepodložené Grégrovy závěry byly důvodem, proč Mertlík hlasoval proti dostavbě.) Představu o příští křivce spotřeby elektřiny zatím dává nejen dosavadní klesající trend, který začal ještě v čase ekonomického růstu, ale i příklad naší nejúspěšnější továrny. Škoda Mladá Boleslav totiž začátkem května spustila vlastní jednotku na výrobu elektřiny a tepla. Z centrální sítě tedy v budoucnu nekoupí ani watt, naopak má možnost přebytečný proud prodávat.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
