Bitva o Temelín vrcholí a stoupenci i odpůrci jeho dostavby hledají všemožné argumenty pro svůj postoj. Velkým zdrojem poučení v tomto směru může být Ukrajina. Tamní politici a lobbisté sní sen o levné jaderné energii zhruba stejně dlouho jako ti zdejší, už od dob hlubokého komunismu. Po pádu železné opony se pak obě země rozhodly nehotové sovětské elektrárny dokončit.
Černobyl na vás, imperialisti
Ekonomika výstavby jaderných elektráren je obor, k němuž neodmyslitelně patří pojmy „skluz“ a „prodražení“. V průběhu posledních desítek let neexistoval snad jediný reaktor, jehož stavba by se tomuto pravidlu vymykala. Vedle Temelína se to týká i ukrajinských jaderných reaktorů Chmelnickyj 2 a Rivne 4 (označovaných dohromady anglickou zkratkou K2/R4).Česko-ukrajinská trojice patří na světě mezi poslední bloky, které se ještě budují. Zatímco ČEZ si na svou „nejsložitější stavbu světa“ mohl díky zárukám Klausovy vlády půjčit peníze u zahraničních bank, Ukrajinci museli práci na rozestavěných blocích zastavit a čekají na novou finanční injekci. Stejně jako v Temelíně jde i u Chmelnického a Rivna o klasické sovětské reaktory typu VVER 1000 a u všech staveb jsou k dispozici analýzy dokazující jejich ekonomickou nevýhodnost a bezpečnostní rizika.Ukrajinská vláda před čtyřmi lety požádala Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD) o finanční účast na dostavbě K2/R4, nicméně k rozhodnutí o půjčce dodnes nedošlo. Zbývající část rozpočtu hodlá kabinet v Kyjevě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
