Říkají mu „nejbohatší Slovák“ a má pověst muže, který je nahoře za každého režimu. Před rokem 1989 patřil Jozef Majský k průmyslovým kapitánům - dělal ředitele v Matadoru Bratislava. Za Mečiara se stal předním privatizátorem. Ještě před změnou politického větru se zařadil ke sponzorům tehdejší opozice. Koncem března si však postěžoval: „Jsem z nové slovenské vlády zklamán. Ano, chtěli jsme přezkoumat privatizaci, ale to se má dělat kulturně, a nikoli mediální kriminalizací slušných podnikatelů.“ Miliardář měl na mysli sebe. Podporoval přece všechny protimečiarovské strany - a nejenže mu noví ministři odmítli prodat lukrativní podnik Nafta Gbely, ještě ho Fond národního majetku označil za svého největšího neplatiče.To je na Slovensku opravdu nové. Když se země po loňských volbách zbavila Vladimíra Mečiara, mnozí komentátoři pochybovali, zda se zbaví také mečiarovských praktik. Nová vláda široké koalice, vedená křesťanským demokratem Mikulášem Dzurindou, je u moci půl roku. Její zacházení s mecenášem naznačuje, že to s přezkoumáváním privatizace a se změnou poměrů myslí vážně. Před rokem by tomu nikdo nevěřil, ale nyní je to tady: česká vláda může hledat vzor a inspiraci na Slovensku.
Originál ze 16. století
V tiché ulici pod Bratislavským hradem stojí moderní bílá pevnost ze skla a kovu, sídlo Jozefa Majského. Nahoře vlaje standarta jeho firmy Sipox Holding. Fotobuňka rozevře před návštěvníkem dvojí dveře z neprůhledného skla. V recepci visí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
