Maličká Černá Hora, tvořící spolu se Srbskem Svazovou republiku Jugoslávii, je velice znepokojena možností svého zatažení do probíhajícího konfliktu. Přitom již delší dobu sleduje zcela odlišný politický kurz než Slobodan Miloševič. To si uvědomují i v NATO: slíbili, že útoky na černohorské území omezí na nezbytné minimum.
Práce, až pak armáda
Zatímco jugoslávský prezident Miloševič naprosto principiálně odmítá vstup sil NATO na jugoslávské území, černohorský prezident Milo Djukanovič nabídl vojskům NATO svou zemi jako výchozí základnu pro operace v Kosovu. Snaží se zabránit útokům na síly NATO z území Černé Hory. Odmítá se řídit federálními usneseními, například o vyhlášení válečného stavu. V Srbsku nezávislá média skončila, v Černé Hoře bez problémů vysílá CNN, BBC či Svobodná Evropa. Djukanovič nepřestává zdůrazňovat, že do tohoto konfliktu zatáhl Jugoslávii svou neústupností především Slobodan Miloševič. Černá Hora se podle něj do podobného dobrodružství pouštět nehodlá. Dokazují to i praktické kroky.Federální vláda rozhodla o všeobecné mobilizaci a uvažuje o zavedení trestu smrti pro dezertéry. Vláda Černé Hory oznámila, že nechá každého, ať se sám rozhodne, chce-li vstoupit do armády, či ne. Republiková policie nebude nikoho nutit. Aby omezila činnost vojenské policie, kterou nemá pod svou pravomocí, zavedla vláda alespoň „pracovní povinnost“: ta má přednost před vojenskou a chrání v podstatě každého zaměstnaného muže. Trpělivost vlády…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
