Devadesátá léta minulého století předznamenal vášnivý česko-německý spor o tzv. punktace. Vedle bouří a demonstrací reagovali Češi okázalým zviditelňováním národa, které vyvrcholilo v polovině dekády Národopisnou výstavou v Praze. Ta probudila v široké veřejnosti obrovitý zájem o rozmanité venkovské lokality, nebývale povzbudila turistický ruch a vedla k řadě populárních vlastivědných projektů, k nimž patří i obsáhlá publikace Letem českým světem, dokončená a vydaná roku 1898 J. R. Vilímkem, pro niž téměř stovka fotografů pořídila obsáhlý konvolut snímků zachycujících „místa podstatná pro minulost i současnost národa“.Po sto letech se skupina českých fotografů vydala po stopách dávných kolegů, aby ze stejných míst, ve stejné roční době a při podobném osvětlení zachytili, jak se krajina změnila. Výsledkem je monumentální publikace s vilímkovským názvem, kde je na každé dvoustraně starý snímek konfrontován s novým.
Svědectví
Na rozdíl od předchůdců, kteří sledovali historické a estetické hodnoty, současní fotografové své umělecké ambice krotili. Jejich cílem bylo přesné a pravdivé zachycení proměny místa, nic víc. Podmínka přesného stanoviště kamery některé záběry ztížila, ba dokonce znemožnila. Někde by stačilo pár kroků popojít, aby se záběr stal výmluvnějším, ale právě tím by se autoři dopustili účelové manipulace: obrázek by byl jistě hezčí, kdyby jej nehyzdil rezavý kandelábr, nebo by naopak jasněji vyjádřil necitlivost nových časů, kdyby se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
