Vyspělé země se nezhroutily ani po pádu brazilského realu před dvěma měsíci. Hospodářský růst v západní Evropě bude zřejmě poněkud pomalejší, jenže v New Yorku překročil burzovní index Dow Jones právě před týdnem magickou hranici deseti tisíc bodů. To ale ještě neznamená, že se temní věštci odmlčeli. Jejich hlasy od vypuknutí asijské krize před dvěma lety naopak stále sílí.Renomovaní ekonomové se nadále obávají poklesu cen a mnozí z nich se dokonce bojí opakování světové hospodářské krize. Britský týdeník The Economist přinesl před týdnem na obálce smrtku s kosou a s nápisem „deflace“, titulek mluví o „novém nebezpečí“. Neúnavný popularizátor ekonomické vědy Američan Paul Krugman publikoval v posledním čísle magazínu Foreign Affairs článek o možném návratu hospodářské deprese a podobnými úvahami se to v poslední době hemží všude.
Nové nebezpečí
Svým způsobem se jedná o průlom a radikální změnu. Od druhé světové války (a především od 70. let) jsme od ekonomů mohli slýchat pouze o nebezpečí inflace. O tom, jak škodí růst cen a co se s ním dá dělat, byly napsány stovky knih a desetitisíce článků, také nezávislost centrálních bank byla zmiňována především v souvislosti s bojem proti inflaci. Na to, že ceny mohou také klesat, pozapomněli v posledních desetiletích politici a akademičtí ekonomové, stejně jako bankéři a byznysmeni.Dnes se vše mění. Podle Economistu začíná být zřejmé, že hrozba deflace je pro vyspělý svět akutnější a nebezpečnější než…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
