ZMITSER BANDARENKA (nar. 1963) po studiu na fakultě tělesné výchovy pracoval nejprve jako trenér a sportovní psycholog, po roce 1991 v běloruské televizi a v nezávislém Radiu 101,2. Poté, co byla stanice r. 1996 umlčena (úřady jí sebraly frekvence a předaly prolukašenkovskému svazu mládeže), se stal ředitelem Fondu podpory nezávislého tisku. Je jedním z iniciátorů Charty 97, pod kterou se podepsalo více než sto tisíc běloruských občanů.Zbavit se strachu
Nedávno jste slavili první výročí Charty 97. Jak vlastně vznikla?
Bělorusové měli svobodu jen tři čtyři roky. Pod Lukašenkem svobodu ztratili. Před třemi lety začal válku proti nezávislému tisku: novináři byli zavíráni, přepadáni, ostřelovali jim byty, podpalovali auta. Koncem roku 1997 byl přijat zákon o masmédiích, který de facto pohřbil svobodu slova, před přijetím byly návrhy zákonů o demonstracích a o Výboru státní bezpečnosti (KGB). Přijetí těch zákonů by se rovnalo vyhlášení výjimečného stavu. Bylo nutno něco udělat. A tak vznikla myšlenka Charty 97. V listopadu 1997 ji signovalo sto demokraticky smýšlejících lidí v Bělorusku, mezi nimi téměř všichni novináři z nezávislých médií a předsedové demokratických hnutí a stran.
Co je posláním vaší Charty?
Je to pokus sjednotit demokratické síly, aniž by se vytvářela nějaká nová struktura, pokus o změnu atmosféry v zemi, pokus osvobodit lidi od strachu. Charta se solidarizuje s těmi, kteří byli režimem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
