Setkání třetího druhu
V sobotu 20. 2. 1999 kolem desáté hodiny večer jsem procházel s svou mexickou přítelkyní kolem lokálu „Chateau Rouge“ u kostela sv. Jakuba v Praze. Bavili jsme se právě o její doktorandské práci, kterou dělá na Karlově univerzitě v oboru sociální linqvistiky na téma „Václav Havel a Octavio Paz jako zastánci literatury různých kultur z pohledu sociálních věd“. Je všeobecně známo, že jak Octavio Paz, tak i Václav Havel se v rodných zemích po desetiletí snažili neústupně bojovat za lidská práva. Najednou se kolem nás vynořilo asi tak osm mužů v civilu, kteří cíleně začali zadržovat a prohledávat lidi tmavé pleti (afrického původu), přestože tam byli i jiní cizinci. Jeden z Afričanů se rozběhl, ale byl po dvaceti metrech zadržen a dost hrubě přitlačen ke zdi kostela. Křičel, že to bolí, ale muž, který ho držel, ho nadále hrubě strkal proti zdi a najednou ubohému zatčenému bouchl tváří proti zdi kostela. Rozeběhl jsem se k místu tohoto ničím neoprávněného zásahu, představil jsem se jako profesor a poradce české vlády pro lidská práva a začal jsem po něm požadovat jeho průkaz a zároveň vysvětlení brutálního zásahu. Vedle něj stál další policista v civilu, který měl v ruce vysílačku, a ten se mě zeptal, jestli jsem právník. Řekl jsem, že ano. Oba policisté Afričanovi tykali (vždyť Afričanům se to zřejmě smí). Zeptal jsem se jich, z čeho je zadržený obviněn, a ti páni se začali střídat v nejrůznějších vysvětleních:
1) že začal utíkat,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
