JAN RYCHLÍK (44) působí jako docent českých, slovenských a československých dějin na FF UK a vědecký pracovník Masarykova ústavu ČSAV. Zabývá se mezinárodními vztahy, hlavně národnostními, je autorem první monografie o česko-slovenských vztazích: Češi a Slováci ve XX. století. První díl vyšel v Bratislavě roku 1997, druhý díl (česko-slovenské vztahy v letech 1945–92) vychází v těchto dnech. Další významnější publikace: Etnos i folklor (Sofie, 1997), jako spoluautor: R.W. Watson and His Relations with the Czechs and Slovaks, Martin, I.-II., 1995–6), The End of Czechoslovakia (Budapešť, Londýn, New York, 1995). J. Rychlík bydlí v Praze a Holíči (nyní Slovenská republika), odkud pochází jeho manželka.
Před šesti lety se rozpadlo Československo. A stále se vrací otázka: muselo se to stát?
Pokud máte na mysli, zda se Československo muselo rozpadnout roku 1992 a takovým způsobem, jakým se rozpadlo, pak odpovídám ne. Pokud vám jde o to, zda se mohlo dlouhodobě udržet, jsem velice skeptický. Můj osobní názor je, že emancipace Slováků dospěla tak daleko, že rámec federace byl příliš úzký a že zřejmě dříve či později - ale spíš dříve - by se Československo stejně rozpadlo.
Takže „rámec federace“ nebyl dostatečný?
Teď nebudu mluvit jako historik, ale jako etnolog, který se problematikou zabývá léta: neznám případ, že by se společný stát udržel tam, kde se plně konstituovaly dva politické národy. I existující státy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
