Minulý čtvrtek se v Kroměříži poprvé tváří v tvář setkali lidé, na kterých závisí, zda a jaké ponaučení si vezmeme z loňské „povodně století“. Seminář Budoucnost zatopených oblastí vznikl z podnětu prezidenta Havla a jeho slova jej také zahájila: „Smysl mé iniciativy lze vyjádřit jednou větou - přijmout všechny velké a bolestivé následky loňských povodní i jako určitou výzvu. Výzvu k tomu, abychom svá sídla budovali lépe, tak, aby nebyla podobnými katastrofami ohrožována.“ V počínající debatě proti sobě stojí dva tábory. „Kdyby bylo na Moravě a Odře více přehrad, tak se tohle nestalo. Stát je včas neudělal. Měl by nám teď nahradit všechny škody,“ staví se Stanislav Mišák, starosta Otrokovic, na stranu technokratů. „Musíme projevit větší pokoru před přírodou,“ kloní se kroměřížský přednosta Miroslav Pilát k těm, kdo chtějí dát řekám větší svobodu.
Peníze
V deseti řadách auly kroměřížské justiční školy vedle sebe zasedlo několik desítek starostů a okresních přednostů z postižených území, zástupci ministerstev, ředitelé povodí Odry a Moravy, architekti, ekologové. Přijeli také dva starostové z Francie, jejichž města mají s velkou vodou zkušenost. V moderování se střídali exministři životního prostředí Bedřich Moldan a Ivan Dejmal.
Čísla na promítacím plátně oživila, co se vlastně loni v červenci stalo: voda zabila 50 lidí, 2600 dalších zranila. Zničila 2700 domů a 25 000 jich poškodila. Za své vzalo 1850 kilometrů silnic, 950 kilometrů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
