O přestřelkách na Korsice se čas od času psalo jako o určitém folkloru tohoto středomořského ostrova (viz Respekt č. 3/96). Avšak výstřely, které zazněly 6. února v jeho metropoli Ajacciu, posunuly „korsickou otázku“ novým směrem. Vraždou prefekta Clauda Erignaka zaútočili dosud neznámí pachatelé na symbol francouzského státu, který prefekti od dob Napoleona na lokální úrovni představují. Paříž proto reagovala ihned. V následujících dnech ostrov navštívily všechny politické špičky počínaje prezidentem Chirakem a Národní shromáždění se sešlo k mimořádné schůzi, na níž vystoupil premiér Jospin. Vyšetřování bylo svěřeno pařížskému vyšetřujícímu soudci specializovanému na terorismus, v ulicích korsických měst se objevila protiteroristická komanda a policie začala zatýkat. Od té doby se cely předběžného zadržení střídavě naplňují a zase vyprazdňují. Policie pátrá třemi směry, které snad nejlépe ukazují propletenec korsického problému: organizovaný zločin, místní banditismus a nacionalistická hnutí.
Když plynou peníze
O Korsice se ví zhruba tolik, že je to nádherný ostrov ve Středozemním moři, který se chce odtrhnout od Francie a neváhá k tomu používat násilí. Přitom jen první část tohoto názoru odpovídá faktům: korsický terorismus se do národního hávu pouze halí a za nacionální rétorikou se skrývají zcela přízemní materiální a mocenské zájmy jednotlivců.
Jde…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
