WEJ ŤING-ŠENG, nejznámější odpůrce současného čínského režimu, se narodil roku 1950 v pekingské rodině komunistických funkcionářů. Když mu bylo šestnáct, zapojil se jako příslušník Rudých gard do „kulturní revoluce“, která ho zanesla na čínský venkov. Z revolučního nadšení vystřízlivěl po setkání s oběťmi hladomoru, vyvolaného Maovým „velkým skokem“. Na začátku 70. let se vrátil do Pekingu, kde díky svému otci, armádnímu důstojníkovi, našel zaměstnání jako elektrikář v zoo. Po Maově smrti (1976), kdy došlo k částečnému uvolnění, propagoval nutnost demokratizace čínské společnosti. V Číně i za jejími hranicemi ho proslavil text „Pátá modernizace - demokratizace“, v němž vyslovil názor, že ekonomická reforma Teng Siao-pchinga může mít úspěch, jen když zároveň dojde k demokratické reformě politického systému. V roce 1979 byl za tyto názory zatčen a odsouzen k 15 letům vězení. Půl roku před vypršením trestu byl z vězení propuštěn. Šlo ale jen o gesto: komunistická Čína se tehdy ucházela o uspořádání olympijských her. Brzy nato Wej tajemně zmizel a rok a půl byl zadržován ve stranické rezidenci na severním předměstí Pekingu. V listopadu 1995 ho za „pokus o svržení vlády“ znovu odsoudili, tentokrát k 14 letům vězení. Následující rok obdržel cenu Andreje Sacharova, udělovanou Evropským parlamentem bojovníkům za lidská práva a demokracii. V listopadu 1997 byl přinucen opustit Čínu. V současnosti žije v New Yorku. Je svobodný, hodně a rád kouří.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
