V několika posledních letech vyvolala rakouská katolická církev mimořádnou pozornost doma i v zahraničí. Velké publicity se dostalo především některým událostem, které otřásly její autoritou i v tradičně katolickém Rakousku. Okolnosti, doprovázející nedávnou návštěvu členů rakouské biskupské konference u papeže Jana Pavla II., ukazují, že zmíněné události způsobily i otevřený rozkol mezi rakouskými biskupy. Ti se totiž ve výroční zprávě o vývoji rakouské katolické církve za posledních pět let nedokázali shodnout na jednotné interpretaci toho, co se v církvi v uvažovaném období událo.Na celou záležitost se přitom dá nahlížet z minimálně dvou různých úhlů pohledu. Jednak v rovině věcné jako na konflikt tradicionalistických a umírněných církevních kruhů. Za druhé v rovině osobní - jako na spor dvou biskupů, Christopha Schönborna a Kurta Krenna.
Stín kardinála Groera
Hlavním důvodem dnešní polarizace uvnitř rakouského kléru jsou stále živé dozvuky kauzy Groer. V roce 1995 byl tehdejší vídeňský arcibiskup, kardinál Hans Hermann Groer, obviněn z toho, že měl před několika desetiletími coby katecheta v jednom chlapeckém gymnáziu pohlavně zneužívat některé své svěřence (Respekt č. 15/95). Jelikož se Groer dodnes k obviněním vůbec nevyjádřil, chopili se jeho obhajoby jiní. Do jejich čela se neoficiálně postavil dolnorakouský sídelní biskup Kurt Krenn, jenž ve svých vystoupeních ani…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
