Romové tvoří zhruba dvě až tři procenta české populace, ale mezi nezaměstnanými je jich plná čtvrtina. Problém jejich nedostatečné zaměstnanosti umocňují jevy, o nichž se psalo už loni v tzv. Bratinkově Zprávě o situaci romské komunity a jež dnes potvrzuje i vládní zmocněnec Petr Uhl: Romové obvykle patří mezi první propuštěné, dojde-li k snižování stavů v podnicích; pokud pracují, dosahují citelně nižších výdělků, než je republikový průměr; navíc valná většina Romů (90–95 %) ucházejících se o práci spadá do kategorie „pomocné nekvalifikované práce“, kde klesá počet nabízených míst. Ve zkratce řečeno, diskriminace ze strany zaměstnavatelů a majoritní společnosti se zde snoubí s malou ochotou a minimální schopností Romů prosadit se na trhu práce. Pokusy o nápravu tohoto stavu brzdí nedostatek exaktních dat. Vzhledem k obavám úředníků, aby nebyli nařčeni z rasové diskriminace, nelze v Čechách ani zjišťovat, kolik Romů tu žije (ke své národnosti se hlásí sotva 10 % Romů). Nevíme, kolik jich podniká, kolik je nezaměstnaných a jaká je jejich struktura, ani kolik jich pobírá sociální dávky. Petr Nádvorník, ředitel Úřadu práce (ÚP) v Děčíně, říká: „Často lze slyšet alibistickou větičku - my Romy nesledujeme, občan jako občan. Pravda, zákon jiný přístup neumožňuje, ale zaměstnavatelé Romy odmítají už jen na základě fyziognomie.“ Absenci dat nahrazují odhady a předsudky. Informace o skutečném stavu by podle Nádvorníka mohly být prvním krokem k řešení situace, jenže podle zákona…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
