Zbytečná politika
Provádět rozsáhlé analýzy výsledků proběhnuvších senátních voleb a interpretovat je velkými slovy, jak to činí první dva články v Respektu č. 48/98, znamená zastírat hlavní poselství těchto voleb, které plyne z vykázané volební účasti. Tím, že se novináři a komentátoři v této situaci pouštějí do stejné debaty a stejných úvah, jaké vedou politici, dělají vlastně mnohem větší službu politikům než veřejnosti. Nemá pravdu Václav Klaus, když tvrdí, že novináři vytvářejí jakousi virtuální realitu, která se odehrává pouze na stránkách novin, kdežto pravý život je úplně o něčem jiném. Naopak naši politici sami sebe zásobují víceméně umělými a naprosto abstraktními problémy, a vytvářejí tak „virtuální politiku“. Tragédií je pak to, že novináři z nějakého důvodu tyto uměle vytvářené problémy přebírají, dále rozvádějí a rozpracovávají a případně se stavějí na tu či onu stranu sporu. Tím je nesmyslná politická diskuse legitimizována. V naší situaci se však nemůžeme divit, že celá politická scéna je naprosto odtržená od reality. A právě proběhnuvší senátní volby jsou jasným důkazem tohoto neúnosného stavu. Dá se s klidem říci, že se odehrály za všeobecného nezájmu veřejnosti. Nějaká křesla však byla přesto rozdělena a od politiků už slyšíme o úspěchu věrohodné alternativy, úvahy o stabilní voličské podpoře, o zabedněnosti českého voliče atd. V České republice se před volbami nevede diskuse o daňové reformě nebo o reformě důchodového systému, zato…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
