Více než sto tisíc občanů se tento pátek pustí do boje o místa na šesti a půl tisíci tuzemských radnicích. Někde už volby proběhly s předstihem, a sice v miniaturních vesničkách, které mají často méně než padesát obyvatel a v nichž se sousedi už předem dohodli na jediné, společné kandidátce. Ve velkých vesnicích a malých městech, v nichž si mohou dovolit placeného starostu, se už obvykle střetává více skupin nezávislých kandidátů. S rostoucím počtem obyvatel ale ztrácejí dohody v hostincích význam: pro velké politické strany by byla ostuda, kdyby nesehnaly dost lidí na kandidátky od okresních měst nahoru.České komunální volby mají jednu velkou chybu. Lidé nevolí přímo svého purkmistra, ale podle nevhodného vzoru velkých parlamentních voleb se rozhodují mezi desítkami obvykle naprosto neznámých „zastupitelů“, kteří potom sami zvolí starostu mezi sebou. Málokdo se v tom vyzná, a tak občanům velkých měst nezbývá než v malém opakovat červnový volební rituál, kdy zásadní otázka zněla „Klaus, Zeman, případně Lux nebo Ruml“. Největší konflikt velké politiky razantních hesel na obrovských billboardech s každodenními komunálními starostmi, kde nakoupit nebo jak se dostat do práce, prožívají v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Právě tam má skalp politických protivníků i pro parlamentní strany velkou cenu.
BRNO: VÍCE JISTOT, NEBO MÉNĚ AUT
Je 28. října a na brněnské pěší zóně postává snad celá místní honorace. Slavnostní otevření nově opravené Masarykovy třídy,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
