Helmuta Zilka (71), bývalého vídeňského starosty, se nařčení ze špionážní aktivity dotklo. Dušuje se, že nikdy vědomě pro rozvědku komunistického Československa nepracoval. „Byl jsem agentem demokracie, ale žádným špionem,“ brání se Zilk. „Nikdy jsem se svou minulostí netajil. Můj život je jako otevřená kniha,“ řekl dlouholetý ombudsman, komentátor a obhájce zájmů čtenářů nejprodávanějšího rakouského bulvárního deníku Neue Kronen-Zeitung i předminulou neděli v diskusním pořadu veřejnoprávní televize ORF. Debata o Zilkově údajně skryté minulosti je v Rakousku v plném proudu.
Soukromý archiv
Informace, které zveřejnil renomovaný deník Süddeutsche Zeitung (SZ) a podle nichž prý Zilk svou hovorností přivedl do vězení odpůrce komunistického režimu v bývalé ČSSR, osočený označuje za „holý nesmysl“. Nad částkou 66 000 šilinků, již mu StB údajně zaplatila, Zilk s odkazem na svůj už tehdy nadprůměrný plat v ORF mává pahýlem levé ruky, kterou mu roku 1993 znetvořila dopisová puma.Gerd Bacher, Zilkův šéf z let 1967–74, kdy byl programovým ředitelem televize, mluví o „dětinském osočení“. Zilka se zastal i kancléř a šéf sociálních demokratů Viktor Klima: „Znám Zilka už dlouho a dobře a prostě si neumím představit, že by vědomě činil něco, čím by škodil lidem.""Důkazy“ vyvracející podezření předložil ministr vnitra z let 1968–70 Franz Soronics: v televizní relaci Report zveřejnil shrnutí dávno skartované zprávy rakouské Státní policie (Stapo) z roku 1968,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
