Československo vzniklo z vůle českého národa i národně uvědomělých Slováků a z činů zahraničního odboje politického, legií i domácích předáků. Nad kolébkou mu stála šťastná hvězda konce světové války. Porážka Rakouska-Uherska, Německa i revolucí otřásaného Ruska vytvořila mocenské vakuum ve středu Evropy, a tím i prostor pro nové státy, které se zrodily v souladu s plány tvůrců poválečného, tzv. versaillského uspořádání světa v čele s prezidentem USA Woodrowem Wilsonem. Svět měl být bezpečný pro demokracii, uspokojena sebeurčovací práva národů, Společnost národů měla sloužit jako garant míru a spravedlnosti.
Vy jste největší národ!
Přes šok světové války lidstvo ještě opájela osvícenská představa zákonitého pokroku, a proto Československo nechtělo být jen republikou vzornou, nýbrž vzorovou. Mělo to asi též zvláštní kořeny. Jeden z hrstky mužů, kteří stáli v minulém století u kolébky obrození českého národa, řekl: Kdyby spadl v sále, kde jsme se scházeli, lustr, český národ by zanikl. Cosi takového by nepronesl Němec či Francouz, ale ani Polák nebo Maďar. Zřejmě i jakási plachá nesamozřejmost trvalé existence českého národa jej vedla k odhodlání maximálně se před světem osvědčit.„Čechoslováci“ mesianisticky věřili, že jsou miláčky vítězné dohody. První premiér Karel Kramář v listopadu 1918 nadšeně volal, jak prý francouzský předseda vlády Clemenceau řekl: „Vy jste největší národ!“ Ještě za 2. světové války se v Benešově okruhu říkalo: Nový svět…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
