Pokud vycházím z toho, co o novém ministru školství Eduardu Zemanovi uveřejnila média, byl před vstupem do vysoké politiky dobrým a oblíbeným učitelem s velkým citem pro potřeby a zájmy studentů. Jeho první kroky na ministerstvu i rozhovor v Respektu (č. 40/98) však vyvolávají pocit, že na svoji pedagogickou zkušenost pozapomněl. Názory na školskou politiku, které vyjádřil v rozhovoru, lze shrnout do čtyř bodů: 1. náš školský systém byl na vysoké úrovni již v minulém století, tuto úroveň si udržel dodnes a byla by škoda ho příliš měnit; 2. je třeba preferovat kvalitu před kvantitou, v populaci objektivně není ani 50 % jedinců, kteří zvládnou maturitu, a vysokou školu dokáže studovat nejvýše 27 % lidí; 3. hlavní linie studia (základní- střední - vysoká škola) má být zdarma a na co nestačí státní peníze, to se nebude organizovat; 4. počty uchazečů budou stanoveny dle potřeb společnosti, neboť stát nejlépe rozhodne, co by měl kdo (v celospolečenském zájmu) studovat.Už s první tezí můžeme sotva souhlasit. Český vzdělávací systém vychází z prusko-rakouského přístupu ke vzdělávání a vychovává zejména k poslušnosti vůči autoritám a ke zvládnutí obrovského množství faktů. To vyhovuje především submisivním žákům s průměrným IQ. Ale ani tato část populace není systémem motivována k aktivní tvůrčí činnosti - ať už si ji představujeme jako formulování vlastních názorů, schopnost řídit kolektiv lidí,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
