Prestižní Jungmannovu cenu udělovanou Překladatelskou obcí získal letos Martin Hilský za převod kompletních Shakespearových Sonetů (velké S je úmyslné, neboť sonety, ať už v čisté formě či pouze jejich části, se vyskytují i v raných mistrových dramatech, především v komedii Marné lásky snaha). Tato ucelená básnická sbírka vyšla jako druhý svazek dvojjazyčně koncipované edice nakladatelství TORST, jež si klade za cíl, a vypomozme si zde příhodně anglickým slovem, být maximálně user-friendly. Ona přátelskost k uživateli se pak projevuje přinejmenším dvojím způsobem: za prvé klasickým formátem knihy, čímž se svazek oproti tradičně chápaným akademickým „bichlím“ stává přenosným, jakož i oku příjemným písmem. A za druhé zhruba sedmdesátistránkovou fundovanou studií a podrobným poznámkovým aparátem, jímž je vybavena originální i česká verze každého sonetu.A čím je výjimečný samotný překlad? Z hlediska překladatele patrně tím, že Martin Hilský i v Sonetech vychází z koncepce překladu divadelního, o čemž se sám zmiňuje na stranách 10 až 12. Z hlediska čtenářů pak zejména tím, že každý z nich má možnost pracovat se svým vlastním „třetím textem“, což je termín zavedený v samotném závěru úvodní stati. Ale vezměme vše pěkně „od Williama“.
Masky a příběhy
Každé dítě školou povinné ví, že v lyrice, kam sonet jako žánr bezpochyby spadá, vyjadřuje autor své pocity a nálady. Třebaže první zásadou každého zasvěceného shakespearologa je, že o Shakespearově životě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
