Největší uprchlická vlna pochází letos v Evropě z Kosova. Přesná čísla nikdo nezná, ale zhruba lze říci toto: vedle desítek tisíc „vnitřních uprchlíků“ (těch, kteří se skrývají v samotném Kosovu) míří silné utečenecké proudy do Albánie, Bosny, Makedonie - a překvapivě nejvíce do Černé Hory. Jak je to možné? Proč hledají Kosované záchranu v rámci sousedního celku Svazové republiky Jugoslávie?
Ulcinj: etnická idyla
Jednou z příčin je existence skoro dvousettisícové albánské menšiny v Černé Hoře. Albánci žijí na hranici s Kosovem okolo měst Plav, Gusinje a Rožaje, dále u Skadarského jezera a také okolo přístavu Ulcinj, v němž tvoří asi 80 % obyvatel. Město má jedinou písečnou pláž v celé bývalé Jugoslávii, a proto bylo významným centrem cestovního ruchu. Dnes jen živoří. Z 25 000 obyvatel opčiny Ulcinj je zaměstnáno 3600 lidí, tedy sedmina. Turistů přijelo letos jen 700, tedy asi tolik, kolik je i pracovníků v turismu.Zdejší Albánci jsou loajální k Černé Hoře a přáli by si její osamostatnění. Černohorské úřady jim poskytují relativně rozsáhlou autonomii (ve srovnání s Kosovem). Ulcinj má také albánského starostu. Je jím Osman Rexha z Demokratického svazu Albánců, slušný a skromný člověk. Albánci mají vlastní základní a střední školství, musí ale používat (přeložené) černohorské učebnice. Rexha není spokojen ani s centralizací moci - do státní kasy jde 80 % vybraných daní. Opčina přišla i o rozhodovací právo nad turisticky atraktivními oblastmi,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
