O schopnostech Miloše Zemana získávat moc nemůže být sporu. Má ale těch mocenských buněk tolik, že kvůli nim zřejmě nebude moci pořádně vládnout. Prvním dokladem je už to, že přistoupil na opoziční smlouvu s ODS. Zaručuje mu sice místo premiéra, sotva ale bude moci uskutečnit levicový program s kabinetem, kterému k parlamentní většině chybí skoro třicet hlasů a jenž tak závisí na toleranci pravicové strany. Zemanovi to však asi příliš nevadí. Hned po jmenování premiérem přece oznámil svůj brzký odchod do důchodu, čímž de facto přiznal, že životní cíl - být prvním mužem České republiky - se mu naplnil a žádný další nemá.V poslední době ovšem zřejmě pochopil, že moc lze zvětšovat i ze Strakovy akademie. On i duchem spříznění ministři čas od času více či méně hrubě napadnou církev, tisk, centrální banku, lékařskou komoru, zdravotní pojišťovny, soukromé školy či železnice, slibují, že budou všem občanům diktovat vzdělávací dráhu, nezaměstnaným nařídí nástup na veřejně prospěšné práce atd. atd. Po vzoru sedmdesátých let tak dávají najevo, že vláda, kterou právě drží v ruce, se nebude s výjimkou ODS o moc dělit opravdu s nikým. Miloše Zemana musela těšit nedávná diskuse na téma, koho z ministrů v nejbližší době odvolá - Grégra, Svobodu nebo Císaře? Správná odpověď zní: možná nikoho, když na to ale přijde, třeba všechny.Takový výkon veřejné funkce těžko může prospět někomu kromě samotného premiéra, a pokud představí sociálnědemokratickou politiku pouze jako arogantní tažení za…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
