Hrozí, nebo nehrozí globální hospodářská krize? Tato otázka již nejméně čtrnáct dní dominuje všem významnějším světovým ekonomickým listům a časopisům. Není ale položena správně. Již před zhroucením rublu a ruského finančního systému totiž ekonomové odhadovali, že svět letos vyprodukuje o dvě procenta méně než loni - v případě, že se součet všech hrubých národních produktů na celé zeměkouli přepočte na americké dolary. Je známo, že v některých velkých východoasijských zemích se letos hrubý domácí produkt sníží o více než 15 procent. Poklesne i v Japonsku, tedy v dosud druhé nejsilnější ekonomice na světě. Dokonce v zemích, kde se hospodářský růst „pouze“ zpomaluje (v Austrálii, na Novém Zélandě, v Kanadě a celé Latinské Americe), dochází k zatím relativně mírnému znehodnocování národních měn vůči dolaru. Africký kontinent, který se jako celek dále propadá, nikdy nebyl významným ekonomickým hráčem. Správně položenou otázkou tedy spíše je, zda svět směřuje pouze do recese, která zase brzy odvane, či do opravdu hluboké krize.
Víra ve vlajku hvězdnatou
Světlým zjevem světového hospodářství zůstávají zatím Spojené státy, které si dosud udržely významnou míru hospodářského růstu. Mírného růstu dosahuje i západní Evropa (mezi 1,5–2,5 %). Svět se pochopitelně může ještě radovat například z přesvědčivých hospodářských výsledků například v Polsku (růst HDP o 5–6 % ročně), ale je pochopitelné, že Polsko světovou ekonomiku nezachrání. Čína bude jistě i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
