Barevné děti
Vážím si toho, že Respekt pravidelně a trvale reaguje na české formy projevu rasismu, naposledy v článcích Holohlavci, třeste se a Vraždit se musí umět (Respekt č. 33/1998). Chtěla bych obrátit pozornost redakce i čtenářů na další skupinu potenciálních obětí holých lebek. Vedle Romů a barevných cizinců, kteří jsou buď jen krátkodobými návštěvníky ČR, nebo zde i žijí či chtějí žít trvale, je zde jistě i několik set barevných Čechů, většinou dětí narozených ze studentských manželství českých dívek s nebílými cizinci.Jako matka takového dítěte (otec Afričan) mám za sebou řadu životních zkušeností v oblasti vztahů bílých k barevnému dítěti a později mladému muži (dnes 25 let, loňský absolvent univerzity s červeným diplomem). Zkušenosti jsou to velice trpké a životní situace mnohdy velmi dramatické. V letošním roce přišel v únoru první útok skinů - syn byl povalen na zem a surově zkopán, v červenci při podobném útoku ho obklopili útočníci s vytaženými noži. V této situaci syn použil plynovou pistoli a podařilo se mu bez zranění utéci. Jeho bílý přítel byl poté surově zbit a je již dva týdny v pracovní neschopnosti.Po prvním útoku bylo pro syna morálním povzbuzením chování městské policie s projevy sympatií na stanici při sepisování protokolu. O to větší bylo překvapení, když po druhém…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
