Hrubý domácí produkt české ekonomiky dosáhl loni úrovně kolem 11,5 tisíce USD na obyvatele, zatímco v Maďarsku činil sotva něco přes 7 tisíc dolarů. A přece by žádný český turista při výpravě po vsích a městech maďarského venkova nezapochyboval, že se prochází zemí mnohem zámožnější, než je jeho vlast. Žádná padající omítka, křivé chodníky, děravé silnice, zato skoro všude domy postavené nejen funkčně, ale i příjemně pro oko, posekané trávníky, pěstěná městská zeleň. Čím to? Podívejme se do padesátitisícového města Hódmezövásárhely, které vyniká i v maďarském srovnání.
Malované džbánky
Město leží na kraji Velké uherské nížiny a pusty. Kam oko dohlédne, obklopují je lány pšenice, kukuřice a plantáže zvláštního druhu cibule, který prý obsahuje dvakrát více vitaminu C než citrony.Po staletí bylo Hódmezövásárhely, které získalo městská práva roku 1400, proslulé jako neoficiální centrum maďarského hrnčířství. Ještě roku 1900 zde bylo zaregistrováno téměř 400 hrnčířských dílen, které vyráběly barevně glazované talíře, hrnky, džbánky a vázy. Když ale velkovýroba nádobí začala postupně vytlačovat hliněné výrobky, hódmezövásárhelyské hrnčířství upadalo, a s ním celé město.V polovině 80. let zemřel poslední hrnčířský mistr Vékony. Vláda dala v té době vypracovat zvláštní sociologickou studii o rezervách a perspektivách rozvoje maďarských měst. Hódmezövásárhely se tehdy umístilo na 146. místě ze 147 zkoumaných obcí.
V čele je patologie
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
