Češi žijí ve své středoevropské domácnosti vedle svých velkých sousedů Němců. Ačkoliv německé vlivy přicházejí do Čech ze Západu, nejsou ještě západní, ale středoevropské. Úzká skloubenost s německým prostředím Čechům někdy vadila, a tak se rozhlíželi po vzdálenější Evropě - Francii, Anglii, Rusku - i po mimoevropském světě. Než se mohli seznámit s cizími kulturami, museli se prodrat podrostem cizích jazyků; taková seznamování nejsou lehká a stala se ještě obtížnějšími poté, co se Češi zbavili svých Němců a také široké dvojjazyčné základny své civilizace. Dnes Češi téměř nerozlišují sudetské Němce od ostatních, v minulosti s nimi však měli víc společného než s ostatními Němci. Obě společenství žila v jednom státě a často se zdálo, že jde o přežití jednoho nebo druhého národa v nesmiřitelném boji (v případě Němců ovšem pouze jeho sudetské části).Národnostní spory, které vyvrcholily vyhnáním Němců z Československa, jsou dávno za námi. Jejich pokračující silné rezonanci v české společnosti se dá porozumět v souvislosti s vývojem studené války, která zmrazila poválečné postoje naší společnosti a umožnila politicky činným sudetským Němcům organizačně se uchytit v bavorské republice.
Boj o přežití
I ti nejpracovitější z českých historiků zmeškali během komunistické vlády práce několika generací svých západních kolegů. Studie Jana Křena Konfliktní společenství Čechů a Němců 1780–1918, vydaná samizdatem v roce 1988, je jistě důležitá, protože upozornila…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
