Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Téma

Krajina po Zemanově bitvě

Změnily předčasné volby tuto zemi? Snad každý slušný člověk by odpověděl alespoň „částečně ano“ u vědomí faktu, že pár let neuvidí na televizní obrazovce Miroslava Sládka. Změnily ale předčasné volby i politickou mapu Česka? Nastaly zásadní změny v regionech, které se tradičně kloní k pravici, levici či k extremistům? Tady je odpověď složitější. Posuny v preferencích pro sociální demokraty a v neprospěch republikánů se totiž odrážejí v různých regionech různým způsobem.

Unie svobody: náhradník za ODA

Volby nesporně přinesly několik plusů. Nevpustily republikány do parlamentu, nabídly politikům matematicky zcela jasnou alternativu sestavení většinové vlády a mimo jiné - poprvé od listopadu 1989 - poskytly možnost nezkresleného srovnání s výsledky voleb předchozích. Nesmíme totiž s odstupem času zapomínat na důležité „detaily“. Ještě srovnání výsledků voleb ‚96 a ‘92 (viz Respekt č. 24/96) nebylo zcela korektní, protože tak trochu mísilo jablka a hrušky: prakticky nezbyla jiná šance než porovnat výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1996 s hlasováním do České národní rady v roce 1992, tedy v podstatě s hlasy pro druhou zastupitelskou ligu v rámci tehdejší federace. Oproti tomu srovnání voleb ‚98 a ‘96 se odehrává v rámci stejných pravidel hry včetně takové jemnosti, jakou je existence nového okresu Jeseník.Také protagonisté se v zásadě nezměnili. Pravda, z volebního klání zmizela ODA a naopak se ambiciózně vynořila Unie svobody. Pokud bychom výsledky voleb analyzovali pečlivě podle výsledků jednotlivých stran, nepochybně bychom museli tuto změnu podchytit. Ale pro srovnání typu „demokratická pravice versus demokratická levice“ můžeme považovat US za jakéhosi náhradníka za ODA. Koneckonců sami voliči dali svým verdiktem 102:98 najevo, co si o tom myslí. (Řečené platí samozřejmě obecně - na okresní i místní úrovni nelze ODA a US automaticky zaměňovat, jak uvidíme dále.) Těmto argumentům odpovídá i výsledná mapa. Rozložení a počty hlasů odevzdaných pravici v letech 1996 a 1998 se liší jen málo, a tak ani nebylo nutné měnit procentní škálu pro členění jednotlivých tříd.V případě ČSSD, jediného zástupce demokratické levice, věc není tak jednoduchá. Samotná sociální demokracie se sice nezměnila, ale její letošní volební zisky se vymykaly ze škály použité v roce 1996. I po provedeném přepočtu se jasně ukazuje, že tu při použití jedné škály máme co činit se dvěma soubory s různým rozložením. Výsledkem je určitá homogenizace mapy letošních hlasů pro ČSSD: opticky jsou tak potlačeny oblasti s nejvýraznějšími zisky sociálních demokratů, ale na druhou stranu má čtenář možnost přímého srovnání s jejich volebními výsledky z roku 1996.V podstatě totéž platí o mapě hlasů pro extremisty, pouze v obráceném gardu. Při letošní velké ztrátě sládkovců to nešlo jinak, pokud se měla - opět pro snadnější srovnání - zachovat škála z roku 1996. Letošní mapa tak opticky potlačuje oblasti s minimem hlasů pro sládkovce a komunisty, ale oproti tomu zachovává nejvýraznější maxima, což je v případě extremistů důležitější.Co nám tedy ukazují výsledné mapy? Jaké změny oproti roku 1996 z nich můžeme vyvodit?

Pravice: Praha, Náchod, Karpaty

V rozložení hlasů pro pravici se žádná revoluce neodehrála a v Česku stále existují tři vyhraněné regiony její podpory: Praha (61,98 % hlasů pro pravici, předloni 58,84 %) s okolím, východní Čechy (hlavně Náchod s 54,83 %, předloni 53,19 %) a moravské Karpaty (Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště - vše kolem 49 % stejně jako v roce 1996). K nim lze připočítat oblasti, v nichž pravice oproti roku 1996 překročila 50 procent - Brno (51,05 %), Plzeň (51,66 %) a České Budějovice (52,43 %). Za zmínku stojí zvláště vzestup velkého a do značné míry zemědělského okresu České Budějovice, kde letos hlasovalo pro pravici více voličů než v typických městských okresech, jako je Plzeň či Brno. Oproti volbám '96 pravice dále posílila na pomezí středních a východních Čech (Mělník, Mladá Boleslav, Jičín, Pardubice, Chrudim), na jihu Čech (Písek, Český Krumlov, Klatovy) a také v Brně a okolí. Oslabila naopak ve svém tradičním okrese Opava (samotné Hlučínsko to zkrátka nevytrhne) a potom v Břeclavi.Rovněž slabé oblasti pravice se nezměnily. Severní Čechy (s výjimkou Liberecka a Jablonecka, které volebně inklinují k východním Čechám) a severní část Čech západních (s výjimkou Karlových Varů) jsou stále nejvýraznější z nich. Snad jen díky odlivu hlasů pro sládkovce si o stupínek polepšily okresy Česká Lípa a Děčín - a také středočeský Rakovník, který býval politicky „severštější než sever“. Dalším beznadějným případem pro pravici zůstávají moravskoslezské Sudety (Bruntál, Jeseník, Šumperk), těšínské Slezsko (Karviná, Ostrava, nyní i Frýdek-Místek), do značné míry Haná (Prostějov, Přerov, Vyškov, Kroměříž) a ve středních Čechách pak již tradičně okresy Kladno, Kutná Hora a zmíněný Rakovník.Pokud bychom brali pravicové strany jednotlivě, baštou ODS a US je Praha (42,45 %, respektive 13,38 %). Zde je určitý rozdíl mezi ODA a US, neboť ODA bodovala před dvěma lety nejvíce v Brně (10,13 %). Baštou lidovců zůstává i letos Uherské Hradiště (18,37 %, před dvěma lety 17,74 %). Noční můrou ODS i US je Karviná (16,99 %, respektive 4,47 %), pro lidovce pak Teplice (3,10 %).

ČSSD: vše kromě Prahy a Náchoda

Sociální demokracie vykonala oproti výsledku z roku 1992 obrovský výkonnostní skok. Na naší mapě se projevil velice markantně. Bereme-li Prahu jako celek, má Česká republika celkem 77 okresů. A pouze v šesti z nich si ČSSD nepolepšila alespoň o jeden stupeň škály (samozřejmě nepočítáme-li ty okresy, kde získala maximum už před dvěma lety). Patří sem Praha, Louny, Náchod, Kroměříž, Žďár nad Sázavou a Vsetín. Podívejme se nyní na místa, kde sociální demokracie posílila nejvíce.V tomto směru lze jen těžko stanovit nějaký jasně ohraničený region - s výjimkou jihovýchodní Moravy, severní části středních Čech a Šumavy. Ukažme si některé pozoruhodné příklady. Nejnápadněji působí okres Břeclav, kde sociální demokraté posílili o více než 9 procent (z 21,76 % na 30,80 %). Přitom pravici zde ubylo jen 2,13 % hlasů, republikánům 3,80 % a komunisté naopak získali 1,67 % navíc. Z toho plyne, že sociální demokraté tu museli přitáhnout možná přes 4 procenta nových voličů. Podobně ČSSD posílila v okresech Nymburk (o 8,76 %), Beroun (o 8,70 %) a Tachov (o 8,25 %), jen o málo méně pak na Hodonínsku, Mělnicku, Uherskohradišťsku, Třebíčsku či Litoměřicku. Jak tedy dnes vypadají její bašty?Stále zůstává v platnosti teze, že bašty sociální demokracie představují negativní obraz slabých míst pravice - až na množící se případy, o kterých ještě bude řeč. Už jako otřelé klišé dnes působí uniformní obraz bývalého severomoravského kraje na mapě volebních výsledků ČSSD: jen jediný okres (Vsetín) tu vypadává z nejvyšší třídy naší škály. V Čechách této bezpečné základně sociálních demokratů odpovídají okresy na severozápadě od České Lípy po Tachov, dále pak Rakovník, Příbram a Kutná Hora.V regionálním pohledu má dnes ČSSD už jen dvě výrazné slabiny - Prahu s okolím a Náchod. K tomu bychom mohli ještě zmínit Brno, Plzeň, České Budějovice a okresy podkrkonošské i podorlické, ale to je tak všechno.V konkrétních číslech zůstává doménou sociální demokracie Karviná (46,90 %, před dvěma lety 41,68 %) a propadlištěm Praha (23,44 %, předloni 18,68 %).

Extremisté: poraženi od ČSSD

Jak vypadá po republikánském propadu letošní rozložení hlasů pro extremisty? Jak už bylo řečeno, použitá škála z roku 1996 mapu homogenizuje, ale tím zřetelněji se rýsují nejvýraznější výspy. Můžeme jasně konstatovat: štafetu „vředu na tváři republiky“ převzal od západočeského Tachova (předloni 30,80 % pro sládkovce a komunisty, letos jen 23,24 %) severočeský okres Louny (24,36 %), který byl v roce 1996 druhý v pořadí s 30,08 %. Pevné severočeské jádro extremistů doplňují Most (22,17 %) a Chomutov (21,49 %), Tachov poklesl jen o stupínek na druhé místo a činí se i jihomoravské Znojmo (21,48 %). V regionálním pohledu tedy žádné překvapení. Hlavní základnou extremistů zůstává severozápadní kvadrant Čech s výjimkou Karlových Varů a Plzně. Se značným odstupem následuje pás podél česko-rakouských hranic od Jindřichova Hradce až po Břeclav. Třetím regionem s výraznější podporou extremistů jsou moravskoslezské Sudety (Bruntál, Jeseník, Šumperk) s jakousi filiálkou v Karviné.Oproti roku 1996 si ale musíme všimnout zásadního rozdílu v poměru hlasů pro extremisty. Ten už se zdaleka neblíží plichtě 1:1, ale spíše poměru 3:1 ve prospěch komunistů. Ještě předloni získali sládkovci v devíti okresech severních a západních Čech více hlasů než grebeníčkovci. Letos už se v celé republice takový okres nevyskytl. Jasnou příčinou je úspěch sociální demokracie, která republikánům přetáhla většinu voličů. Můžeme to doložit i na mapě.Stejně jako předloni i letos platí, že dominance samotné ČSSD v regionu extremisty nevytlačí, neboť ti se vůči ní mohou ještě více vyhranit coby „opozice vůči opozici“. K tomu lze uvést řadu příkladů - viz Rakovník, Chomutov, Bruntál, Karviná. Ve skutečnosti extremisté propadají tehdy, je-li splněn jeden ze dvou předpokladů: buď v dané oblasti zcela dominuje pravice (viz Praha či Náchod), nebo tam mají silné postavení pravice i sociální demokracie. Na naší předloňské mapě byly jen dva okresy se silnou podporou pravice i sociální demokracie a mizivou podporou extremistů - Vsetín a Opava. Letošní volby přinesly dobrou zvěst i v tom smyslu, že takových okresů najdeme celou řadu a dokonce vytvářejí souvislé oblasti. Příkladem jsou moravské Karpaty (Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště), pomezí středních a východních Čech (Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Jičín), pomezí středních a jižních Čech (Benešov, Tábor, Písek) a okres Klatovy.Co se týče konkrétních stran a jejich výsledků, zaslíbeným okresem komunistů zůstává Tachov (18,37 %, předloni 18,12 %), rájem republikánů jsou nyní Louny (7,26 %), zatímco v roce 1996 to byly Teplice s 15,84 % hlasů pro Sládka. Obě strany pak společně lámou hůl nad Prahou (6,99 % pro Grebeníčka, 2,15 % pro Sládka).

Orlické hory, nebo Beskydy

Výsledky letošních voleb se liší od předloňských čísel hlavně nástupem sociální demokracie. Ten však byl - kromě citovaných výjimek - v podstatě homogenní. Proto se také ve srovnání s předloňskem jen málo změnily „ideální okresy“ pro slušnou pravici i levici (takové okresy, kde pravice či levice získaly relativně nejvíce, soupeř relativně nejméně a vliv extremistů je nízký).Pravice získala nejvíce hlasů v Praze, ale pokud si odmyslíme metropoli jako určitý exces, vavříny si již tradičně odnáší Náchod. Levice získala nejvíce hlasů v dost extremistické Karviné. V našem bodování ale vše nasvědčuje tomu, že ideál slušné sociální demokracie se přesunul z loňského Přerova do Frýdku-Místku.„Typický český region“, okres, kde by se podpora pro pravici, levici i extremisty blížila průměru, je těžké určit, neboť v mapách jsou použity různé škály. Nejspíše však bude ležet někde na Českomoravské vrchovině, například v okresech Pelhřimov, Jihlava, Havlíčkův Brod či Jindřichův Hradec.

Výzkumníci hlásí - nevyšlo nám to

„My jsem nepředstírali, že jde o předpověď výsledků voleb,“ vysvětlil ředitel prestižní agentury pro výzkum veřejného mínění Sofres-Factum Jan Herzmann poté, když volby dopadly úplně jinak, než předpovídala jeho firma i konkurenční společnosti. Není to úplně přesné: v týdnech před volbami výzkumníci nešetřili předpověďmi a deníky je také ochotně otiskovaly. „Opravdu není jisté, že se Unie svobody do parlamentu dostane,“ řekl právě Herzmann týden před volbami Lidovým novinám, naopak byl pevně přesvědčen, že sládkovci uspějí. „Nepochybuji o tom, že se republikáni do parlamentu dostanou,“ potvrdila i jeho kolegyně Eliška Rendlová z IVVM a podobných výroků i novinových titulků by se dala citovat celá řada.Příznivci průzkumů se brání tím, že agentury přece také leccos předpověděly dobře: předem upozorňovaly třeba na pád důchodců, na vítězství ČSSD a další růst ODS. Nejúspěšnější z výzkumníků, společnost STEM, dokonce předpověděla zcela přesně výsledek komunistů, lidovců i US. Přesto konečný závěr zní: předpovědi nevyšly, protože nevyhrála levice včetně republikánů, ale pravicové strany. Tabulka ukazuje, že poměr mezi oběma póly politického spektra je pro pravici o 15 % (!) příznivější, než se zdálo z průzkumů. Je pozoruhodné, že jen o něco méně špatně výzkumníkům vyšly minulé volby: levice dostala sice „pouze“ o 5 % víc, než se čekalo, přesto nečekaným ziskem dokázala pravici pokořit.Srovnání prognóz a reality není třeba brát jako fiasko výzkumů - podobně se mýlí předpovědi i v jiných zemích. Je třeba si uvědomit, že průzkumy preferencí možná vypovídají o předvolebních náladách jednotlivých občanů, ale určitě ne o tom, jak budou lidé ve skutečnosti volit. Komu dát hlas se většina lidí rozhoduje v rámci okruhu nejbližších přátel, sousedů či rodiny; důležitá je i věrnost předchozí volbě. Dokazuje to fakt, že nejlepší známou prognózou letošních voleb byly ty předloňské.Letos zklamali spíše jednotliví výzkumníci, kteří se nestyděli předkládat telefonický průzkum preferencí pěti set občanů za věrohodnou prognózu voleb, a rovněž ti novináři, kteří tento paskvil zdobili senzačními titulky. Vraťme se ale ještě k agentuře Sofres-Factum: ta již delší dobu publikuje objevy, že skoro všichni Češi jsou frustrováni ze své ekonomické situace a z neúspěchu reforem, že si většina nepřeje svobodu a naopak nostalgicky vzpomíná na komunistickou diktaturu. Pokud chce Sofres-Factum nadále tvrdit, že podává informace o pravém stavu společnosti, měla by vysvětlit, proč většina českých nespokojenců a přátel starých pořádků volila strany, které byly v čele reforem a které návrat starých časů jednoznačně odmítají.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].