Minulou středu vpodvečer odmítl Senát jednu z nejdůležitějších právních norem, jež byla připravována v posledních dvou letech a jejíž přijetí nás mohlo posunout o důležitý krok ven z bahna intrikářského postkomunismu mezi společnosti otevřené, občanské, svobodné a civilizované. Smetl ze stolu zákon o svobodě informací, a to předem načasovaným způsobem, který dožívající Poslanecké sněmovně bohužel zabrání senátorské veto přehlasovat.
Ve tmě se lépe krade a podvádí
Proč je odmítnutý zákon tak klíčový? Zaručuje všem občanům nárok na informace od vlády, místních a okresních úřadů apod. Občan nesmí dostat pouze ty informace, které jsou klasifikovány jako tajné. Jde o zákonný nárok uplatněný poprvé koncem šedesátých let v USA, jenž platí ve většině zemí Evropské unie a rovněž ve všech anglosaských zemích, tedy i v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandě. Není třeba dodávat, že podobná norma zvyšuje průhlednost vlády a úředních verdiktů a že je jediným známým účinným nástrojem boje s korupcí. U nás je ale až dosud občan stojící před vrátnicí ministerstva nebo okresního či místního úřadu a domáhající se svého ústavního práva odkázán pouze na náladu, chuť a časový rozvrh tiskového mluvčího nebo odboru pro styk s veřejností - pokud na úřadě vůbec něco takového existuje.Odpůrci zákona mají pravdu, když tvrdí, že se pouhým přijetím normy všechna špatná a v úřednických a politických hlavách hluboko zakořeněná praxe hned nezmění, že si tuzemští úředníci na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
