VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ (54) vystudoval v 60. letech filozofii a češtinu na FF UK. V roce 1970 odešel do Itálie, kde se stal profesorem sociologie na univerzitách v Janově a Terstu. Je autorem řady studií, esejů a publicistických textů, z nichž jmenujme alespoň knihu Krize eschatologie neosobnosti (česky poprvé 1982 v Římě a v Londýně), soubor esejů Přirozený svět jako politický problém (poprvé 1984 v samizdatové Expedici - uspořádal Václav Havel), výbor z publicistiky Kapitalismus a občanské ctnosti (Praha 1991), rozhovor s Karlem Hvížďalou Myslet zeleň světa (Praha 1992), výbor z rozhovorů Mezisvěty a mezi světy (Praha, 1997).
Jste považován za představitele klasického liberalismu. Někdy se ale říká, že každý liberál skrývá v koutku duše něco, co by chtěl zakázat. Měl jste někdy chuť něco zakázat?
Přiznám se vám, že jsem často v pokušení zakázat výrobu a provoz automobilů. Neodolatelná potřeba tolika lidí, usazených po jednom až pěti v těžké železné kouli, pohybovat se za šíření satanského pachu a neúnosného plýtvání energie po evropských městech, mi připadá jako masové selhání pudu sebezáchovy, jako odstrašující příklad skupinové hlouposti. Obyčejným lidským rozumem je naprosto nevysvětlitelné, proč naše postprůmyslová počítačová společnost, proměňující za velkého humbuku a slávy naši planetu v jednu nekonečnoproudou informační dálnici, závisí v tak skandální míře na masovém používání tohoto protoprůmyslového výrobku.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
