Al Capone patří do amerického panoptika slavných osobností dvacátého století stejně jako Marilyn Monroe, Mickey Mause či J. F. Kennedy. Média se jej zmocnila už v době, kdy vládl chicagskému podsvětí, a přetvořila jej v obraz, který dodnes dráždí a znepokojuje. Tlustý gangster s doutníkem v masitých rtech se stal ztělesněním dvacátých let, kdy Amerika s přímočarostí a energií sobě vlastní bouřlivě ztrácela nevinnost. Dostal se do komiksů i seriálů, posloužil jako předloha nesčetným autorům pokleslého čtiva a jeho tvář dnes nacházíme na krabičkách doutníků i v nejserióznějších dějepisných studiích. Organizovaný zločin přitom existoval už před Caponem a po jeho smrti se ještě více rozvinul v souvislosti s drogami. V čem vlastně spočívá Caponova jedinečnost? Proč se stal na rozdíl od tisíců zločineckých kolegů téměř pohádkovou bytostí, která se už nejspíš nikdy nevytratí z historické paměti lidstva? Odpověď můžeme hledat v téměř osmisetstránkové monografii Laurence Bergreena Al Capone a jeho doba, kde je vedle osudu rozporného protagonisty podrobně analyzován i společenský substrát, z něhož gangsterství vybujelo, a skutečnost je průběžně konfrontována s jejím mediálním zobrazováním, jež se stalo základem caponovské legendy.
První krůčky
Když se Alphonse Capone roku 1899 narodil, žili jeho rodiče, italští přistěhovalci z Neapole, již pátý rok v Brooklynu, kde otec poctivě, leč bídně živil velkou rodinu jako holič. Většinová společnost "bílých…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
