V úterý si připomeneme další padesátku, výročí, se kterými se roztrhl pytel hlavně po květnu 1995. Není divu. Svět po druhé světové válce se od základu změnil, a protože se podobně změnil i po konci války studené, ony padesátky mají často specifický nádech: umožňují bilanci z hlediska „předtím“ i „poté“. To se týká i neslavně proslulého systému apartheidu: jeho začátek sice nelze ztotožnit s jedním konkrétním dnem, ale volební vítězství jihoafrické Národní strany, které k zavedení apartheidu vedlo, nese datum 26. května 1948. Jak apartheid vznikal, jak postupně končil a co po sobě zanechal?
Za bílou civilizaci
26. květen 1948 se stal jedním z nejvýraznějších předělů dějin Jihoafrické unie (1910–61) a jejího nástupnického státu - Jihoafrické republiky. V ten den se konaly volby do dolní sněmovny jihoafrického parlamentu. Ve třech ze čtyř provincií (Natalu, Transvaalu a Oranžském svobodném státu), osídlených převážně obyvatelstvem holandského původu, bylo aktivní volební právo přiznáno pouze bílým. V převážně britském Kapsku měli volební právo i míšenci. Volby proběhly ve znamení rasové otázky. Do té doby vládní Sjednocená strana do nich šla s programem setrvání Jihoafrické unie v britském Společenství (Commonwealth) a zvyšování přistěhovalectví z Evropy, nacionalisté oponovali požadavkem samostatné republiky a zachováním „bílé civilizace“.
Sjednocená strana, byť získala přes 500 tisíc hlasů, obsadila 65 křesel, zatímco Národní strana se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
