Ve čtvrtek 28. května půjdou Dánové opět k volebním urnám, už potřetí během posledních sedmi měsíců. Na rozdíl od nedávných obecních či parlamentních voleb však nebudou rozhodovat jen o své vlastní budoucnosti. Přijetí či odmítnutí dokumentu zvaného amsterodamský traktát či Maastricht II v referendu bude mít vliv na proces rozšiřování Evropské unie (EU), a tedy i na budoucí osud Česka.
V rámci tradice
Bezprostředně poté, co 18. června 1997 představitelé států EU přijali v Amsterodamu zmíněný dokument, oznámil dánský ministr zahraničí Niels Helvega Petersen, že Dánové se k němu budou moci vyjádřit v referendu. Dánsko tak pokračuje v tradici lidových hlasování o „Evropě“, která začala už při vstupu země do Evropského společenství v roce 1972. Zatím posledními v řadě byla dvě referenda o maastrichtské smlouvě v červnu 1992 a v květnu 1993. V prvním z nich voliči traktát těsně odmítli (50,7 % hlasů proti). Na podzim téhož roku byla přijata tzv. edinburská dohoda, která Dánsku zajistila čtyři výjimky z maastrichtské smlouvy (Dánové například nezavádějí euro). V následném referendu voliči maastrichtskou smlouvu schválili (56,7 % hlasů pro).
Podobně jako při hlasování o maastrichtské smlouvě má „ano“ i letos výraznou převahu mezi dánským establishmentem. Ke stoupencům dohody patří vládní strany v čele se sociální demokracií, nejsilnější opoziční strany, představitelé hospodářského života i odborů. K stoupencům „ne“ pak především extrémní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
