Je tomu právě rok, co finanční spekulanti poprvé zaútočili na thajský baht. Tzv. asijská krize se od té doby rozrostla do rozměrů, které loni v květnu či v červnu nepředvídal ani nejčernější pesimista. Prudké devalvace, hospodářský propad a hluboké sociální problémy od té doby postihly prakticky všechny východoasijské země s otevřenou tržní ekonomikou. Uražená ješitnost asijských ekonomických kapitánů a strádání milionů obyčejných občanů dávají v celém regionu vzniknout nejrůznějším konspirativním teoriím. Vzájemně se obviňují i vlády, mezinárodní instituce a akademičtí ekonomové, a proto není od věci nejrůznější spiklenecké dohady bod po bodu probrat. Nejde jen o to, že jsou zajímavější a důmyslnější, než bývá u podobných teorií zvykem. Také tuzemská ekonomika se nedávno otevřela a je vystavena nejrůznějším poryvům zvenčí. Některé teorie jistě časem zaslechneme i u nás - obzvláště budou-li naši politici hospodařit tak, že způsobí další měnovou krizi.
První na řadě: obchodníci s penězi
První na řadě jsou pochopitelně finanční spekulanti, kteří měnovou krizi „způsobili“. Není dokonce neobvyklé, že přichází na řadu i antisemitismus, tedy fenomén donedávna v Asii spíše neznámý (na druhou stranu nemůže být hraní na protižidovskou strunu až tolik překvapivé vzhledem k tomu, že například Indonésie a Malajsie jsou převážně islámské státy). Proč se tedy finanční spekulanti do východní Asie najednou tak pustili? Jako obvykle „do sebe všechno zapadá“.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
