Minulý čtvrtek v Srbsku proběhlo referendum o otázce, zda má dohodu o statutu Kosova zprostředkovat třetí strana. Výsledek byl předem jasný: drtivá většina (97 %) hlasujících odmítla „vměšování“ světového společenství. Albánci dali svým ohlášeným bojkotem opět najevo, že se nepovažují za občany Jugoslávie, ale nezávislé „Republiky Kosovo“. Hlavním účelem manifestačního referenda bylo demokraticky posílit pozici srbského vedení, jež odmítá zásadnější ústupky a kosovský problém považuje za vnitrojugoslávskou záležitost. Opět se potvrdilo, že demokracie (nejenom v Srbsku) je někdy mylně chápána jako právo silnějšího, a fakticky tak slouží k legitimizaci bezpráví na menšině. Referendum bylo dalším špatným krokem ve slepé uličce, v níž se kosovská otázka nachází.
Sankce asi nebudou
Představitelé USA a EU hrozí pro případ trvající neústupnosti Srbska vším možným, ale jen něco z toho jsou ochotni či (přes odpor Ruska) schopni skutečně splnit. Západ si uvědomuje, že zdánlivě lákavá silová řešení mohou přilít olej do ohně. Obnova tvrdých ekonomických sankcí by byla kontraproduktivní a vedla by ke krachu jugoslávské ekonomiky, což by přineslo další radikální pokles životní úrovně a „medvědí službu“ demokracii. Kromě prostých Srbů by byli samozřejmě postiženi i Albánci v Kosovu, o sousedních zemích nemluvě. Další alternativa, přímá vojenská intervence, přichází v úvahu až jako nejkrajnější řešení. Stav by sice zakonzervovala, ale rozhodně neřešila.Najít…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
