Vše nasvědčuje tomu, že se k definitivnímu závěru blíží spor o klášter karmelitánek v Osvětimi. Spor, který ze 14 zde uzavřených sester učinil snad nejpopulárnější katolické společenství na světě, na druhé straně však vyústil ve vleklý polsko-židovský konflikt.
Osvětimské faux pas
Celá záležitost začala v září 1984, kdy se v malé, do té doby opuštěné budově v bezprostřední blízkosti koncentračního tábora Auschwitz objevila skupina sester karmelitánek z Poznaně. Z pověření kardinála Macharského se sestry setrvávající v klauzuře měly „modlit a vyprošovat boží milosrdenství za zločiny spáchané v Osvětimi“. Jako symbolický výraz schopnosti Boha vykoupit lidské hříchy byl před budovou kláštera vztyčen ohromný kříž. Ovšem jakkoli je pro křesťany místo mučednické smrti svaté, pro Židy je naopak - prokleté. Kříž jim není žádným symbolem vítězství nad hříchem, ale pouze znamením křesťanů, jejichž rukama koneckonců Židé hynuli. Když si polská katolická církev uvědomila faux pas, jakého se dopustila, rozhodla se z něj takticky vycouvat. Právě to byla idea setkání se židovskými organizacemi v Ženevě, z nichž druhé (1987) skončilo závazkem katolické strany (rozhovorů se zúčastnili představitelé episkopátů mnoha zemí), že během 24 měsíců bude pro sestry karmelitánky postaven nový klášter. Háček je v tom, že v Polsku, tehdy zmítaném hlubokou hospodářskou krizí, kde ani tak základní stavební materiál jako písek nebylo možno koupit, nanejvýš „sehnat“, se takový…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
