Budou české oběti nacismu konečně nějakou formou individuálně odškodněny? Zatím to nelze říci úplně s jistotou, ale rozhodující krok byl učiněn právě teď: 1. ledna vznikl Fond budoucnosti, jehož zřízení předpokládala česko-německá deklarace. Bude už česko-německé potýkání konečně zbaveno sporů a pocitů, že jde o vztah velkého bratra vůči malému? Lze říci s jistotou, že nikoliv. Názornou ukázku poskytlo samo dohadování o Fondu. Koneckonců nežijeme v ráji, ale v komplikované Evropě, kde každý hájí své zájmy. Proto zaráží i jiná věc: hodně se mluví o slabé podpoře občanů pro náš vstup do Severoatlantické aliance, o vládních kampaních na zvýšení této podpory, ale přitom se zapomíná na německý - politicky vlastně nejdůležitější - aspekt českého členství v NATO.
Fond na poslední chvíli
Co se týče obětí nacismu, je zádrhel jasný: Fond budoucnosti přímé individuální odškodnění vylučuje a připouští jen financování projektů, ale právě jedním z takových projektů mohou být peněžní dávky obětem. Někdo si snad pomyslí cosi o nažraném vlku a celé koze, ale - a to je hlavní věc - stále se tenčící skupina obětí nacismu by získala hmatatelnou a osobní satisfakci. Projekty bude ovšem schvalovat správní rada Fondu, a i když v ní rozhoduje většina, záleží na konkrétním složení rady.
Proč se vlastně o Fondu budoucnosti spekulovalo skoro celý prosinec? Příčinou byly dva problémy. Za prvé šlo o obsazení německých členů správní rady Fondu, jednání na německé straně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
