Návštěva Madeleine Albrightové v Moskvě koncem minulého týdne nepochybně uzavřela určitou kapitolu intenzivních diplomatických jednání, která od počátku tohoto roku probíhají ohledně vztahů Ruska a NATO po jeho předpokládaném rozšíření na východ. Ačkoli výsledek těchto rozhovorů není ještě zcela znám, nezdá se, že by mohl jakkoli zpochybnit pravdivost dosud platného tvrzení: Češi se dnes cítí bezpečněji než kdykoli ve svých dějinách, nemají však žádnou záruku bezpečnosti.
Demokracie mladší než boty
Podle důvěrné zprávy vypracované washingtonskou National Defense University a předané počátkem února Národní radě bezpečnosti zvažují nyní Spojené státy tři hlavní varianty rozšíření Severoatlantické aliance. První „tradičně“ předpokládá, že účastníci červencového setkání hlav států a vlád NATO v Madridu pozvou k jednání Česko, Maďarsko a Polsko, přičemž okamžik závěru tohoto jednání není určen. Druhá varianta předpokládá pozvání pěti zemí: Česka, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovinska. Tato tendence očekává kromě určení podmínek a termínu přijetí zemí usilujících o členství také „samoeliminaci části kandidátů“. Za nejvhodnější však autoři zprávy považují třetí variantu, a sice zahájení rozhovorů pouze s Českou republikou a s Polskem. Maďarsko, Rumunsko a Slovinsko by na jednání ohledně vstupu do NATO měly počkat ještě několik let. S tím, že pro zmírnění společenské frustrace způsobené touto skutečností by měla Aliance těmto zemím předem stanovit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
