Máte smůlu. Zhruba tak by se dala shrnout odpověď České národní banky adresovaná představitelům slovenských Židů na jejich žádost o náhradu zlata ukradeného kdysi obětem holocaustu a v padesátých letech převedeného do pražských trezorů Státní banky československé. Dopis podepsaný viceguvernérem ČNB Janem Vítem to říká jasně: k jakýmkoliv reparacím neexistuje právní důvod. Slovenští Židé ale přes viditelné rozčarování neztrácejí naději. Celou kauzu se jim totiž zřejmě podařilo definitivně přenést do politické roviny: minulé úterý se v Praze setkali s místopředsedou sněmovny Jiřím Honajzrem (ODS) a v nejbližší době by se mělo také uskutečnit jednání s ministrem financí Kočárníkem.
Dva důvody
O případu jsme podrobně psali v Respektu č. 49/96. Zlato, o něž jde, zabavil svým občanům v důsledku „nejpřísnějších protižidovských zákonů v Evropě“ slovenský štát. Po válce sice existovala teoretická možnost získat tento „arizovaný“ majetek zpět, většině postižených to ale už nebylo nic platné: svůj život skončili v plynových komorách Osvětimi. Zlato „bez majitele“ bylo v roce 1953 převedeno z Bratislavy do pražské centrály Státní banky československé a vzápětí v rámci „socialistického závazku“ roztaveno. Část šperků, jak uvádí Vítův dopis, byla dokonce „při zpracování odprodána národním podnikům Safina a Klenoty“.
Při demontáži Československa před čtyřmi lety…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
