I když Dánská lidová strana získala jen necelých 7 % hlasů, stala se suverénním mediálním vítězem obecních voleb, konaných 18. listopadu. Úspěch této strany, jež se profiluje především záporným postojem k cizincům, nepřišel rozhodně překvapivě. Byl jen logickým vyústěním několik měsíců trvající debaty o přistěhovalcích a uprchlících, v níž udávali tón právě „lidovci“. Proč se však jejich výsledku věnuje v Dánsku tak velká pozornost? A proč Dánové vlastně tuto stranu volí? Lze její rostoucí preference interpretovat jako projev sílícího rasismu v Dánsku?
Hrozba pro příští rok
Na první pohled se může zdát reakce médií nepochopitelná. Zisk 6,8 % hlasů v komunálních volbách je jistě úspěch pro stranu, která kandiduje vůbec poprvé, stále ji však ani zdaleka nepřibližuje nejsilnějším sociálním demokratům, kteří získali 33,1 %, nebo liberálům (25,0 %). Navíc je třeba podotknout, že byť lidová strana vznikla teprve v roce 1995, její vedoucí představitelé, především Pia Kjaersgaardová, rozhodně nejsou nováčky v dánské politice. „Lidovci“ totiž vznikli odštěpením od jiné skupiny podobného ražení, od Pokrokové strany. Důvodem byly osobní neshody ve vedení. Obě strany šly také do voleb s prakticky totožným programem. „Lidovci“ využili toho, že „progresistům“ nyní schází výrazná vůdčí postava, a přetáhli jim většinu voličů.
Pravým důvodem zvýšené pozornosti médií je ale skutečnost, že „lidovci“ mohou může výrazně ovlivnit výsledek dalších dvou hlasování…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
